Trochu politického dění a prezentace negativismu deprivantů v politice Eurounie jako vytroubení Češi ...

Evakuace 
CHCETE BÝT MILIONÁŘEM? (autor: Ondrej Ondřej Kania, zajímala by mne reakce od Jan Zahradil a Petr Mach)
Pár lidí mi psalo, že nemám označovat za kretény europoslance Petra Macha a Jana Zahradila. Ok, takže jinak.
1. Jan Zahradil je europoslanec asi 12 let. Jen od roku 2009 si vydělal zhruba 17 milionů korun na platu + bonusy + měsíčně zhruba 600 000 na asistenty, apod. Nikdy jako europoslanec nic neprosadil, nikdy nedělal nic jiného, než že kritizoval. Nebudu jej označovat za kreténa, ale půjdu na to tak, že pokud by tam místo Jana Zahradila těch 12 let seděl houpací koník, Matrix z Hroznové Lhoty, Ornella, nebo Šmajdova manka, tak by výsledek byl úplně stejný a pravděpodobně lepší.
2. Petr Mach je největší kritik EU v naší zemi. Už roky prohlašuje že by ji zrušil, že je to plýtvání peněz daňových poplatníku. Proto se stal europoslancem a bere krásných 200 000 měsíčně a dalších 600 000 měsíčně utrácí za 14 asistentů včetně členů své rodiny a členů rodin svých spolustraníků. Říká, že do Bruselu a Štrasburgu příliš nejezdí, protože je to zbytečné.
Brát tolik peněz a ždímat unijní rozpočet do posledního eura a roky přitom EU kritizovat a nikdy nic neprosazovat a konstruktivně nenavrhovat je pokrytecké, stupidní a dělají to jen kreténi (achjo, už zase). Na platy těchto pánů a jejich rodin totiž přispíváte všichni přátelé. Vy na ty daně musíte makat, oni nemusí dělat nic. To mi (alespoň doufám) dává právo na vyjádření svého názoru, byť je politicky nekorektní.

Poznámka na okraj: U textu je bohatá diskuze, ale udělejte si pozdní lítost sami....vy eurohujeři!


O regulaci spánku i farmakoterapie nespavosti. Hypnotika, REM fáze a třetí generace hypnotik.

Přemohl jej spánek...
Ideální hypnotikum neexistuje. Možno jej charakterizovat jako lék, který navozuje spánek rychle po podání, udrží spánek po celé očekávané období, nezpůsobuje ranní kocovinu, poruchu fyzických a psychických funkcí během dne, neměla by na něj vznikat tolerance nebo závislost při opakovaném podání a náhlé vysazení by nemělo navodit abstinenční příznaky ani další nespavost.
 Mělo by mít velkou terapeutickou šíři, u zdravého člověka by nemělo měnit fyziologický profil spánku. Možnost lékových interakcí by měla být minimální. V současné době jsou k dispozici hypnotika tří generací.

Cirkadiánní výkyvy spánkové pohotovosti, vznik následné spavosti, ranní obluzenosti normálně nedovolují.
Spánková pohotovost je ráno nízká, pomalu narůstá do časného odpoledne a potom opět klesá, k půlnoci dosahuje maxima, z něhož postupně klesá k denním hodnotám. Farmakologicky indukované zvýšení spánkové pohotovosti se však během dne projeví, jestliže byly současně podány další tlumivé látky (alkohol), neboť jejich účinky se sčítají, projeví se snížením koncentrační schopnosti a prodloužením reakčního času.

Všechna hypnotika zkracují spánkovou REM fázi, avšak podávají-li se po několik za sebou následujících dnů, poměr mezi spánkovými fázemi se opět normalizuje.

Po vysazení hypnotika často nastane rebound REM fáze, k normalizaci pak dochází až v průběhu
delší doby. Spánek s velkým podílem REM fáze je pociťován jako málo osvěžující díky četným živým snům. Při odvykání hypnotiku pak vzniká dojem, že pacient pro zotavující spánek hypnotikum nutně potřebuje.

Je to pravděpodobně faktor podporující vznik lékové závislosti. První generaci hypnotik tvoří především barbituráty a skupina léčiv nebarbiturátového typu. Jejich hypnotický účinek je nespecifický, ovlivňují mnoho neurotransmiterových systémů a mozkových struktur.

Působí prostřednictvím receptorového komplexu GABAA, ale na jiném vazebném místě než benzodiazepiny.

Barbituráty, v současné době již obsolentní, se jako hypnotika používají jen málo. Nejsou vhodné
pro úzkou terapeutickou šíři, středně silný potenciál abúzu, vysoký potenciál vzniku lékových interakcí (indukce jaterních enzymů), potlačení delta a REM spánku, dále v důsledku zpětnovazebných změn REM spánku po náhlém vysazení a pro pokles účinnosti při opakovaném podávání. Nebarbiturátová nebenzodiazepinová hypnotika byla svého času považována za výhodnější než barbituráty. Přes odlišnou chemickou strukturu mají téměř stejné nevýhody jako barbituráty. Patří sem clomethiazol, methaqualon, glutethimid, chloralhydrat a antihistaminika, u nichž se využívá vedlejších sedativních a hypnotických účinků. 

Podle některých názorů jde o výhodnou alternativu hypnotik pro nemocné s vysokým potenciálem abúzu benzodiazepinů, zvláště pro nemocné s aktuálním problémem abúzu v anamnéze.

Druhou generaci tvoří benzodiazepinová hypnotika, která se již více blíží ideálnímu hypotetickému

hypnotiku. Ovlivňují především GABA-ergní přenos. Učinek lze označit za specifický, ale ještě ne selektivní. Benzodiazepiny působí na benzodiazepinová vazebná místa, která jsou součástí GABAA receptoru. Rozeznáváme dvě centrální benzodiazepinová vazebná místa: BZD1 (anxiolýza, sedace, spánek) a BZD2 (myorelaxace a antikonvulzivní účinek). Klasické benzodiazepiny se vážou na oba typy těchto centrálních vazebných míst. Zařazujeme sem flurazepam, diazepam, temazepam, midazolam, nitrazepam, flunitrazepam, cinolazepam, triazolam.

Třetí generace hypnotik má již selektivní hypnotický účinek.  

 Zolpidem a zopiclon působí jen na subtyp omega1 benzodiazepinového vazebného místa, zolpidem se váže jen na podtyp BZD1 a zopiclon na BZD1 i BZD2, více však na BZD1. Zolpidem má pouze hypnotický účinek, zopiclon má poněkud širší spektrum účinku. Obě látky nemocní relativně dobře snášejí. Jejich výhodou je, že neovlivňují dýchání ve spánku, nepřetrvává po nich po probuzení ospalost a únava, méně často dochází k závislosti, není známa interakce s alkoholem a paměť narušují méně než klasické benzodiazepiny. Zolpidem je dobře snášen i starými osobami. Z hlediska kvality účinku jsou v současné době zolpidem a zopiclon asi nejvhodnějšími hypnotiky. Pokud selže léčba základní příčiny insomnie (ať už somatická či psychogenní), není dostatečný efekt léčby nemedikamentózní, jak byla uvedena výše, a proto se rozhodneme pro farmakoterapii, hlavní roli hraje typ insomnie podle klinických příznaků a délky trvání. Při výběru hypnotika bereme v úvahu rychlost nástupu účinku, trvání účinku po jednorázovém nebo opakovaném podání a dále lékovou anamnézu nemocného. Po výběru hypnotika je vhodné na začátku podávat co nejnižší účinnou dávku. Stanovení této dávky vyžaduje pravidelné kontroly nemocného, kvantifikaci výsledků i edukaci pacienta, kterému je třeba vysvětlit nutnost volby počáteční nízké dávky a vysledování individuální odezvy na vybrané hypnotikum a dávku. Užívání hypnotika by nemělo přesahovat období 4 týdnů, vzhledem k nebezpečí vývoje tolerance. Riziko, že se po vysazení terapie sníží spánková pohotovost, lze snížit postupnou redukcí dávek. U dlouhodobé nespavosti většinou nevystačíme s hypnotiky, ta by měla být použita jen jako doplňková léčba intermitentně nebo občasně. V některých případech se však dlouhodobějšímu podávání hypnotika nevyhneme. Jednou z metod, jak předejít návyku při dlouhodobém podávání je intermitentní dávkování (4–5 dní hypnotikum, 2–3 dny bez léku nebo placebo). Bylo provedeno několik studií se zolpidemem (pro jeho vhodné charakteristiky), které ve svém souhrnu ukazují vhodnost tohoto schématu podávání a v některých případech dokonce lepší subjektivní efekt na spánek a následnou denní spavost než podávání trvalé, nebyl zjištěn rebound insomnie ve dny bez podání léku. Dalším doporučovaným postupem je střídání jednotlivých hypnotik, které by mělo snížit vznik závislosti na danou chemickou strukturu. Především u starších lidí, lidí s cévním postižením mozku mohou hypnotika vést k paradoxnímu neklidu, či agresivitě a ke stavům zmatenosti. Vhodným lékem u starších lidí, neklidných zejména v noci, je tiapridal, který je u většího neklidu možno podávat v určité dávce i v průběhu dne. 

Farmakoterapie je ve stáří  ovlivňována řadou faktorů. Vyjma zopiclonu a zolpidemu jsou hypnotika kontraindikována u nemocných se syndromem spánkové apnoe, protože jej zvýrazňují. Kontraindikací je rovněž současné užívání alkoholu, gravidita a laktace, hypnotika jsou kontraindikována u těch osob, u kterých je vyžadována bdělost v práci. Antidepresiva v léčbě insomnie Zejména v léčbě dlouhodobé insomnie je vhodnějšípoužití antidepresiv i v případě, kdy insomnik netrpí samotnou depresí. Použití antidepresiv automaticky neřeší problém nespavosti, protože řada běžně užívaných antidepresiv sice účinně léčí depresi, ale kvalitu spánku ještě víc zhoršuje. Jedno z klíčových postavení v řízení spánku mají serotoninové 5-HT2 receptory. Jejich stimulace vede ke zhoršení spánku a narušení spánkové architektury, jejich blokáda naopak spánek prohlubuje a celkově zlepšuje. Mezi antidepresiva, která spánek zhoršují, patří především SSRI (Selective Serotonin Reuptake Inhibitor) nebo SNRI venlafaxin (Serotonin and Noradrenaline Reuptake Inhibitor), které neselektivně stimulují všechny postsynaptické serotoninové receptory včetně receptorů 5-HT2. Představitelem antidepresiv zlepšujících spánek mohou být NaSSA (Noradrenergic and Specific Serotonergic Antidepressant), mirtazapin nebo SARI (Serotonin Agonist/Reuptake Inhibitor) nefazodon a trazodon, které naopak selektivně postsynaptické 5-HT2 receptory blokují (21). Kromě serotoninových receptorů se u různých antidepresiv uplatňují v ovlivňování spánku receptory 5-HT1A a řada dalších systémů a receptorů, především histaminergních (H1), noradrenergních (α1, α2), dopaminergních (D2) a muskarinových cholinergních (M1). Nejčastěji jsou používána dvě hypnotická antidepresiva, trazodon a mirtazapin. Trazodon normalizuje spánkovou architekturu především blokádou 5-HT2a, alfa1 a v menší míře H1 receptorů. Trazodon mění spánkové parametry u zdravých dobrovolníků, zvyšuje zastoupení hlubokého spánku a snižuje zastoupení povrchního spánku. Podání trazodonu vede ke zvýšení spánkové efektivity, k prodloužení celkové doby spánku, zvyšuje zastoupení delta spánku a REM spánku, snižuje počet probuzení v průběhu spánku a příznivě ovlivňuje časná probouzení. Doporučené dávky trazodonu v indikaci chronické nespavosti jsou 25–150 mg na noc. Nejsou k dispozici studie, které by ověřovaly, jestli vzniká tolerance na dávku trazodonu. K rebound insomnii po vysazení trazodonu by docházet nemělo. Mirtazapin působí blokádu alfa2 adrenergních presynaptických receptorů, která vede ke zvýšenému uvolňování noradrenalinu do neuronálních synapsí. Blokádou presynaptických alfa2 receptorů na serotoninových neuronech dále zvyšuje uvolňování serotoninu, dále dochází ke zvýšení aktivity serotonergních neuronů v důsledku stimulace alfa1 adrenoreceptorů. Mirtazapin se vyznačuje silnou blokádou H1 receptorů. Po podání 7,5 až 15, max. 30 mg mirtazapinu dochází ke zkrácení spánkové latence, snížení počtu nočních probouzení a zkrácení spánkové nonREM fáze 1, prodloužení fáze 3 a 4 a REM latence. Mirtazapin signifikantně zlepšuje celkovou dobu spánku a zkracuje spánkovou latenci už po prvním týdnu léčby při dávkování 7,5 až 15 mg jednorázově na noc. U obou antidepresiv se uvádí, že jejich užívání může vést k indukci syndromu neklidných nohou a periodických pohybů končetin ve spánku. V případě léčby insomnie u depresivního pacienta je monoterapie antidepresivem výhodnější než kombinace antidepresiva s hypnotikem, při které se zvyšuje pravděpodobnost interakcí, nežádoucích účinků, rizika rozvoje závislosti na hypnotiku. V praxi se k dlouhodobě podávaným hypnotickým antidepresivům běžně přidávají hypnotika, pokud nedojde do hodiny k usnutí, zejména v období intenzivnější nespavosti, která vznikla z jakékoliv příčiny. Specifická je léčba syndromu neklidných nohou (RLS) a periodických pohybů končetinami ve spánku (PLMD). Lékem první volby jsou L-dopa a dopaminergní preparáty (nejčastěji ropinirol, event. kabergolin, bromocriptin, mirapexin, pergolid). Levodopa se podává před spánkem v dávce obvykle 100–300 mg, často je výhodnější kombinace retardované a neretardované formy, která zajistí rychlý nástup a současně dostatečnou délku účinku. Nežádoucí účinky se většinou díky malé dávce neprojeví, rebound efekt lze zvládnout změnou léku nebo podáním malé dávky ráno. Nejčastěji užívaný dopaminergní preparát je u nás ropinirol. Podává se obvykle v dávce 0,5 až 4, maximálně 8 mg podvečer a před spaním, je možno jej kombinovat s levodopou. Dopaminergní proparáty jsou považovány za vhodnější zejména u mladších pacientů a pro menší riziko augmentace. V léčbě sekundárního RLS je často efektivní kombinace dopaminergních preparátů s gabapentinem 100–400 mg, méně často se využívají jiná antikonvulziva. Při zjištění nízké hladiny železa a feritinu je potřebné podávání železa, lépe parenterální cestou, v běžné praxi perorálně, většinou ve spolupráci s hematologem. 

Závěrem je možno říci, že nespavost je v první řadě vhodné léčit nemedikamentozně režimovými opatřeními, behaviorálně kognitivní léčbou, psychoterapií a teprve pak přistoupit k podávání medikamentů, nadále samozřejmě v kombinaci s ostatní nemedikamentózní léčbou.



Převzato z Prakt. Lékáren.
2008; 4 (4): 166–171

Kdybychom dokázali být skutečně v přítomném okamžiku a otevřenou pozorností si vše uvědomovat, neztrácet v životních situacích ze zřetele své já, tak by pro většinu negativních myšlenek téměř nezbylo místo.

Starost, úzkost, smutek a deprese?
Když se řekne léčba depresivního onemocnění, automaticky se nám vybaví léky, antidepresiva. V nejvážnější, akutní fázi deprese se bez nich pacienti skutečně neobejdou.

Dokážou člověka stabilizovat a snížit nejpesimističtější myšlenky a pocity. Po nějaké době ale přestávají mít ten správný efekt, a navíc mají z dlouhodobého hlediska nežádoucí účinky. K vyléčení jako takovému totiž nevedou samy o sobě, jak ukazuje statistika relapsu: s každou proběhlou depresí se pravděpodobnost další deprese zvyšuje.

Převratné a zároveň velmi nadějné jsou v tomto směru výsledky výzkumu, který zjišťoval rozdíly v efektivitě následné péče mezi třemi různými přístupy: běžnou antidepresivní farmakoterapií, terapií založenou na mindfulness (neboli na meditaci všímavosti) a placebo.

U pacientů s přechodným vymizením příznaků deprese se jako nejefektivnější ukazuje terapie MBCT založená právě na meditaci mindfulness (všímavosti) – Mindfulness-Based Cognitive Therapy. Její efektivita je totiž i 10 měsíců od počátku následné péče vyšší než efektivita antidepresivní farmakoterapie – a navíc bez vedlejších účinků léků. Závěrem výzkumu je mimo jiné tvrzení, že MBCT nabízí účinnou ochranu před relapsem deprese.

Tyto výsledky znamenají, že máme k dispozici klinicky ověřenou metodu, která je vysoce účinná v následné péči depresivního onemocnění. A zároveň, že tím pádem obecně výborně funguje na občasné depresivní stavy, na pesimistické myšlenky a negativní pocity – tedy na fáze, které (pokud si s nimi člověk sám neporadí a dovolí, aby se kumulovaly) můžou vést právě až k depresivnímu či jinému duševnímu onemocnění. Pravdou ale na druhou stranu je, že zatím tato informace není všeobecně známá.

Deprese se totiž může vkrádat do našeho života postupně, téměř nepozorovaně. Začíná únavou, přetížením a vyčerpáním a permanentním stresem, které často tvoří naši každodenní realitu, pokračuje přes popudlivost, podrážděnost, špatnou náladu a pocity nespokojenosti až k pocitům sklíčenosti, úzkosti, nenaplnění, ztráty zájmu a smyslu života. To jsou postupné varovné signály.

Existuje nespočet doporučení, jak s těmito stavy "bojovat". Můžeme je přehlížet, můžeme si říct, že se s tím nedá nic dělat a že jsou běžnou součástí života (Co naděláš?), nebo si můžeme říct, že až bude nejhůř, někdo nám určitě pomůže. Můžeme však také už od začátku poslouchat varovné signály svého těla a rozhodnout se pro to s tím něco udělat.

Jakákoli skutečná změna v nás je o přijetí vlastní zodpovědnosti a o konkrétní osobní práci a úsilí. Mnoho lidí má dojem, že ke změně stačí jen změna myšlení, ale osobní změnu přináší konkrétní osobní zkušenost, ne znalost. A nejlépe je to vidět právě na příkladu negativních emocí a myšlenek.
Akceptováním, nezaujatým pozorováním, uvědoměním a nerozvíjením docílíme toho, že síla negativních myšlenek postupně slábne.

Pokud si přečteme, že negativní myšlenku máme zahnat a nahradit pozitivní (třeba jít se bavit a zapomenout na to), negativní myšlenka tím nezmizí, jen se dočasně "schová". Nebudeme se tím cítit lépe, jen zapomeneme na to, jak se ve skutečnosti cítíme, tím, že dáme dočasně svoji pozornost jinam.

Stejné to může být, když budeme znát třeba celou moderní psychologii nazpaměť – to ale neznamená, že jsme poznatky interiorizovali a aplikujeme je ve svých životech. Anebo s přirovnáním osobní změny ke sportu: pozitivní účinky sportování se dostaví až tehdy, kdy skutečně sportuji, nedostaví se, když si o účincích a o sportu čtu, i kdybych výborně rozuměl každému detailu.

Spouštěčem úzkostných, negativních a depresivních pocitů a myšlenek jsou negativní myšlenkové programy v nás, které – pokud o to stojíme – musíme změnit nakonec jen my sami. Máme skvělé možnosti si o tom zjistit informace, můžeme mít i to štěstí, že se nám dostává podpory a porozumění ostatních, včetně odborníků, ale ta změna nakonec je na nás.

S rozvojem pozitivní psychologie a s objevem neuroplasticity (celoživotní schopností mozku se strukturálně i funkčně rozvíjet) dnes víme, že náš prostor pro změnu nebo jinak řečeno naše pole působnosti pro změnu se pohybuje mezi 40 a 50 %. Ostatní faktory – jako jsou naše predispozice a vliv prostředí a okolností – změnit (prozatím) nelze.

Takže až z jedné poloviny můžeme sebe a svůj život měnit a tvořit, pokud o to stojíme – změnou myšlení, sebeovládáním, sebepoznáním. Máme tedy možnosti se měnit sami více, než si možná myslíme.

Negativní emoce?

Jen pro upřesnění: dnes se často používá negativní a pozitivní emoce. Z jistého úhlu pohledu je to nesprávné dělení. Spíš by se hodilo používat označení příjemné a nepříjemné pocity a myšlenky, aby v tom byl zdůrazněn aspekt, jak my tyto myšlenky a pocity subjektivně vnímáme. A pak v tom hraje roli ještě úroveň, ze které se na to díváme.

Nejprve budeme emoce a myšlenky rozdělovat na negativní a pozitivní, případně příjemné a nepříjemné, později, ve vyšších stupních procesu individualizace, už to takto rozlišovat přestaneme a všechny myšlenky a emoce "jen" budou součástí Já. V tomto procesu růstu je ale nutné si svoje psychické procesy integrovat je do svého Já jako součást sebe sama.

Určitá část našich negativních myšlenek souvisí také s nesprávným přístupem k životu a s naší nevděčností. Pramení z toho, že se více zaměřujeme na to, co bychom chtěli, aby se stalo, případně na to, co bylo, než na to, co je teď. 
Kdybychom dokázali být skutečně v přítomném okamžiku a otevřenou pozorností si vše uvědomovat, neztrácet v životních situacích ze zřetele své já, tak by pro většinu negativních myšlenek téměř nezbylo místo. A ty ostatní, které jsou opravdu vážné, bychom zpracovali metodou defuze.

Vzít na vědomí a nechat odejít

Jak tedy konkrétně a skutečně efektivně na negativní myšlenky a emoce? Postojem defuze. Výzkum Andrease Larsssona (2015) zkoumal rozdíly v efektivitě zvládání negativních myšlenek dvěma různými metodami: metodou kognitivní změny (nahrazením jedné myšlenky jinou) a metodou defuze neboli oddělení negativní myšlenky a sebe.

K tomuto oddělení dojde tím, že k našim myšlenkám (a emocím), k tomu, co se v nás děje, zaujmeme zároveň laskavý, otevřený a hlavně nezaujatý a pozorující postoj. Jednoduše řečeno: pozorujeme, co se v nás děje, necháme to proběhnout a odejít.

Akceptováním, nezaujatým pozorováním, uvědoměním a nerozvíjením docílíme toho, že síla negativních myšlenek postupně slábne. Jak ukázal výzkum: kognitivní změna nebyla bez účinku, ale defuze se ukázala jako účinná metoda zvládání negativních myšlenek, neboť síla a frekvence negativních myšlenek při ní klesá.

Defuze je metoda ne úplně snadná a samozřejmá, která vyžaduje trénink a trpělivost, která ale přináší rychlé a trvalé výsledky. Defuze se navíc shoduje s principem meditace všímavosti (a s principy MBCT, o které byla řeč výše v souvislosti s léčbou deprese).

Meditace všímavosti nás právě učí rozvíjet tuto dovednost nezaujatého a akceptujícího uvědomování si toho, co je obsahem našeho vědomí v přítomném okamžiku. Postupným tréninkem v nás vytváří nadhled a odstup. Pak dokážeme mnohem lépe zvládat negativní stránky života (a radovat se z těch příjemných).

Je to, jako když nasypete sůl do skleničky s vodou: voda bude velmi slaná, když ale stejné množství nasypete do řeky, bude to sotva postřehnutelné. Tento odstup a nadhled si však nemůžeme nikde "koupit" – vznikne v nás samovolně naší osobní prací na sobě (i když to není práce v klasickém slova smyslu, ale jde spíše o uvědomování si a "pouštění", naši rozhodnost a odhodlanost to však vyžaduje) a tréninkem.

A doba je pro to dnes vhodná. Zatímco před třiceti čtyřiceti lety byla meditace považována za exotický výstřelek, kterému se věnovala hrstka hippies oddávajících se kouření trávy a téměř nikdo z vědecké komunity jí nepřisuzoval váhu, dnes je hlavně díky klinickému ověření a kodifikaci mindfulness programů (Jon Kabat-Zinn) náhled úplně jiný.

Dnes jsou tyto programy využívány v nemocnicích, v psychoterapiích, ve vzdělávání, v osobnostním rozvoji, ve sportu, v byznysu, a dokonce i v politice. Vysokému zájmu odpovídá i množství vědeckých publikací a výzkumů, které jdou do stovek ročně. Na meditaci mindfulness se dokonce specializuje samostatná disciplína neurověd – meditativní neurovědy.

Je to jedna z dnes dostupných cest efektivního osobního rozvoje založeného na seriózních informacích a přístupech.



Zdroj: psychologie

V ruce z vrby klubíčko a ve druhé smutné psaníčko. Jde ho poslat dolů vodou, po chvějící se hladině.

.....rozhrne se listoví. Kdo je za ním,
to nám vrby nepoví.

Smutné psaní

Odpoledne slunce zašlo,
rozhrne se listoví. Kdo je za ním,
to nám vrby nepoví.

Zelenkavé oči svítí v něm.
Vlasy samá vlnka k vlnce,
jak vrboví, kde postava dlí.

V ruce z vrby klubíčko
a ve druhé smutné psaníčko.
Jde ho poslat dolů vodou,
po chvějící se hladině.

Motivační. Pozitivní řešení. Proražte ten blok jednoduchou prací (nebo vydatnou procházkou v lese) a jste opět na vrcholu své aktivity.

Káně lesní
Je to snad v každé profesi, čas od času přijde blok a člověk není schopen dělat svou práci. Spisovatelé, to je výborný příklad, také nemohou pořád psát. Když u nich dojde k bloku přerazí kvalitní tvorbu něčím jednoduchým. Jakmile se rozepíšou, dál píšou v kvalitě hodné svého jména.

Mají to i obchodníci. Má to každý.

Proražte ten blok jednoduchou prací (nebo vydatnou procházkou v lese) a jste opět na vrcholu své aktivity.

Karel Marx jde po smrti jakožto ateista do pekla, ale hned od začátku manipuluje ideologicky s čerty.

Kosíci na hnízdě
Karel Marx jde po smrti jakožto ateista do pekla, ale hned od začátku říká čertům: ˝Hele, vy tady dřete ve vedru, taháte těžký polena a zatápíte pod kotlema se sírou, a Lucifer si jen válí šunky, užívá si a buzeruje vás.˝

Mezi čerty vypukne nespokojenost a Lucifer proto volá do nebe: ˝Pane Bože, mám tady nějakýho Marxe a ten podněcuje vzpouru, nechceš si ho vzít do nebe, tam by mohl dát pokoj.˝ Bůh souhlasí, ale Luciferovi to nedá a za měsíc volá: ˝Pane Bože, tak co ten Marx, nedělá problémy?˝ ˝Ne, vše v pořádku.˝ Za dva měsíce znova: ˝Pane Bože, tak co ten Marx nedělá problémy?˝ ˝Ne, vše v pořádku.˝ odpoví Pánbůh. Za půl roku volá znova a ptá se: ˝Pane Bože, tak s tím Marxem je to pořád OK?˝

A Bůh odpoví: ˝Tak za prvé: Soudruhu Bože a za druhé: Neexistuju!˝

Prevence a zdraví. Příznaky chronického onemocnění ledvin

Schema ledvin
Jak poznat, že vás trápí chronické onemocnění ledvin?

 Web Lifeoptions.com provozovaný americkým Institutem pro lékařské vzdělávání sestavil přehled deseti symptomů.

Změny v močení  Musíte v noci na záchod? Je moč zpěněná? Musíte močit častěji a větší množství světlé moči, nebo naopak méně často a menší množství, ale moči tmavé? Pokud se ještě navíc v moči objeví krev nebo cítíte tlak a máte potíže s močením, měli byste zajít k lékaři

 Otoky  Selhávající ledviny nezvládají z těla odvádět všechny tekutiny, které se usazují v těle ve formě otoků. Nejčastěji v oblasti nohou, kotníků, chodidel, v obličeji nebo na rukou. "Moje kotníky byly tak velké, že jsem se ani nemohl obout," vzpomíná na potíže jeden z pacientů, kterému ledviny selhaly.
Vyčerpání  Zdravé hormony produkují hormon erythropoetin, známějšího jako EPO. Ten podporuje tvorbu červených krvinek, které přenášejí kyslík, proto patří k nejčastěji odhalovaným nelegálním prostředkům při dopingových kontrolách profesionálních sportovců. Když ledviny neprodukují dost hormonu, tělo vytváří méně červených krvinek, které pak hůře okysličují svaly a mozek. Člověk se tak mnohem rychleji unaví.

Kožní vyrážky/svědění  Ledviny odvádějí z těla odpadní látky. Ty se usazují v těle a způsobují vyrážky. "Drbal jsem se tak strašně moc, že jsem měl záda úplně krvavá," vzpomíná jeden z pacientů.  Kovová pachuť v ústech/dech je cítit po čpavku  Odpadní látky v krvi mohou způsobit pachuť v ústech a zápach z úst. Krom toho můžete ztrácet chuť na maso a, protože vám přestane chutnat jídlo, začnete hubnout. "Strašná pachuť v ústech, skoro, jako kdybych pil tekuté železo," popisuje symptom pacient.

Žaludeční nevolnost a zvracení  Odpadní látky v krvi způsobují také žaludeční nevolnosti a zvracení. Pacient ztrácí na váze. "Když jsem měl žaludeční potíže, nemohl jsem vůbec jíst a ani polykat prášky na krevní tlak," říká pacient.  Dušnost  U onemocnění ledvin se může projevovat dvěma způsoby. Přebytečné tekutiny v těle se mohou hromadit i v plicích, nebo se může projevit ve formě anemie, tedy nedostatku červených krvinek, které by přenášely kyslík. Pacient pak má pocit, že se nemůže nadechnout. "Nemohl jsem udýchat chození do schodů," řekl jeden z pacientů.

 Zimomřivost  Kvůli anemii můžete mít stále pocit, že je vám zima. I ve vytopené místnosti. "Všiml jsem si, že občas mi je děsná zima. Měl jsem zimnici," popisuje pacient.

Závratě a problémy se soustředěním  Kvůli anemii se mozku nedostává dostatečného množství kyslíku. To vede k potížím s pamětí a soustředěním nebo k závratím.

 Bolesti nohou a boku  Většina onemocnění ledvin se bolestivě neprojevuje. Stejně tak ve většině případů bolest v oblasti kolem ledvin není způsobena onemocněním ledvin, ale v některých případech se může ledvinové onemocnění bolestí projevovat. Jde například o polycystické onemocnění ledvin, kdy se na ledvinách (a někdy i na játrech) objevují cysty. Bolest také způsobují infekční onemocnění ledvin a ledvinové kameny nebo infekční onemocnění močového měchýře.


Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...

MENU:

0 závisti 7 000 000 776833333 ACTA Admin Afty Akáty bílé Alcatraz Alicia Keys Allison Crowe Amerika Android Aristoteles Asertivita Astronomie Ateroskleróza Basshunter Beethoven Symphony Beletrie Bible Blogeři sobě Bohemian melody and songs Bolest u člověka BonaFides Bouře bubble nebula Bug Opera Bůh Slunce Bulvár Buněčné receptory Cestování Cruise Rekreace Dovolená Cesty Cibule Cicero Cippolovy zákony stupidity Civilizace Co je psáno Credo Experto Čaj o páté České momenty D-FENS Dehydratace Demokracie Den pro tebe Deprese Deprivace a skupinová hloupost Deprivanti Deštivý den Děti Dětství dezinformace Diagnostika manipulace Diagnostika v oční medicině Diamanty Diskuze a debaty Dlouhá cesta Dobro a jeho světlo Dobrý voják Dobrý vtip! Dopisy Dr WEB Drahé kameny Drogy Editace a styl psaní příspěvků Elektřina Energie a my Erotika na internetu Evropa Expert v terénu Externí disk Facebook Filmy Flejberk Florence and the Machine Fotografie František Ringo Čech G+ G+ notifikace v Opeře Geek Genius loci Geny a informace Google Google AdSense Google Analytics Google Scholar Google+ Historie Homeless Hudba Humor Humor a vtipy nebo moudra Hunting Hvězdokupa Hyperkinetická porucha Charlie Cholera Cholesterol Idiopathické In Vino Veritas Instinkty Inteligence Internet jak na to Jaro Jordánsko Kalifornie Kalium Kamenný most Kapradí Kardiovaskulární zdraví Karel Kryl Karel Schwarzenberg Karikatura Kemel Klávesové zkratky Kodex internetového diskutéra Koledy Kolokvium Komentáře Kongres Konopka obecná Kontakty Kopírování Korsika Krajina Krásné ženy Krizová linka Kruh Užitečné příspěvky La Roux Lásky čas Legrace Lékař Les Lesní jahody Léto Lež Lidský život Life at Google Literatura Maminka Manicko depresivní syndrom Maturita Medicina Meditace Memy Měsíční noc MEXICO Milenci Minerály Mireille Mathieu Mobilní internet Modrá knížka Modříny Moldau Smetana Moře Motivace MOTOROLA Droid RAZR Moudra Moudrost Můj pohled na svět Murphyho zákony Music and Humor Muži a ženy Myslivost Myšlenka dne Narcistická porucha osobnosti Názory Nefunkční bezpečnostní hláška Nikon Novinky Novinky v hudbě O dětství O chřipce obecně O jmelí O lásce O stárnutí a stáří O zdraví Obama Objevy Optika Osobnostní patologie Otčenáš Ovoce Pavel Kysela Pesticidy Petra Pirátství Pivo Placebo Plynové jezírko s oxygenoterapií Podzim Poezie Pohádka Policie Poruchy vědomí Pošta pro vás Pozitivní myšlení Poznámky Pravda Premenstruační syndrom Prevence a zdraví Proces wuauclt.exe prof. MUDr František Koukolík prohlížeč Opera Prostřeno Přátelé Přátelství Příroda Psychiatrická onemocnění Psychologie Psychosomatická medicina Ptáci Ptačí zpěv Pudy Půst Rath a sedmimilionová krabice Renata Rickrolling Rodina Rozšíření Opery Rozum Řešení problémů Římská mythologie Sametová revoluce Sammuel perský kocourek Screenshot Sdílení Sex Sex a zdraví Schemer Skupinová hloupost Slovensko Slunečné odpoledne Slunečné ráno Sluneční erupce a aktivita Sluneční toulky v přírodě Slunečný den Smartphone Smazání Facebooku Sociální patologie Sociální sítě Sociopatie Sokrates Soubory .OGG Soukromé Soukromí Spánek Spánek a léky Sršeň Stahování Stáří Statečnost Strach Street View Stres Stromy studentské Suguperge! Sdígilígim naga wegeb! Sůl v potravě člověka Světlo Svoboda Svobodný internet Syrenia Šampaňské Škola Švejk Technické spekulace Teotihuacan The Cranberries - Zombie The Moon Měsíc The New York Times Tipy Trojský kůň Trpajzlíci Twitter Twitter Frenzy U bankomatu u Křížku U řeky U vody Učitel Unwand USA Úvod Václav Havel Vajíčka Vanessa Mae Vánoce Velikonoce VENEZUELA Verše Veřejné mínění Veverka Videa Vinná réva Virtuální prohlídka měst Vlaštovka Vlčí mák Voda Vojenská služba Všímavost Vtipné okamžiky Vtipy Vyhledávač Výchova WD My Passport YES WE CAN YouTube Zahrady Zajímavosti Zákon Závislosti Zdraví Zlatá střední cesta Zrcadlo Zrychlení počítače? Židovské Žít je tak krásné Život s holou prdelí Život v přírodě Životospráva

Přejděte na další skvělé stránky autorů...